Politické a vojenské dějiny prvního odboje jsou po faktografické stránce velmi dobře zpracovány, zvláště co se týče Ruska. Marxistická historiografie se okrajově zabývala legiemi.[1] Z polistopadové produkce syntéz je třeba zmínit syntézy Karla Pichlíka[2], Roberta Saka[3] nebo faktograficky velmi bohatá práce Viktora Fice,[4] který pracoval převážně s zahraničními prameny a konstruoval přesvědčivou narativní linii událostí.  Zborov, stejně jako v první republice, zaujímá přední místo mezi tématy monografií o legionářích, z čehož nejzajímavěji je pojednán ve studiích Tomáše Jakla,[5]  Jiřího Fidlera[6] či Jana Galandauera,[7] který se dlouhodobě zabývá otázkami kolem vzniku Československa a historických mýtů a tradic ve svých příspěvcích v různých sbornících a periodicích.

Legionářská literatura a romány jsou v poslední době chápány jako cenný zdroj informací o každodennosti, mentalitě a ideologii legionářů. Zvláště Dalibor Vácha se dlouhodobě zaobírá tématy každodennosti legií, zpracované na základě jejich pamětí jak ve své disertační práci,[8] tak používání husitských symbolů legionáři v průběhu války[9] a dalším aspektům jako zásobování, či kultura v sérii svých článků. Vojenský historický ústav jako nástupní organizace legionářské instituce a její časopis Historie a vojenství, ve kterém bylo vydáno množství studií o dílčích aspektech legionářů jako vojska, včetně jejich uniforem a vyznamenání.[10] Zde také vyšlo několik studií k různým aspektům poválečné legionářské činnosti od Ivana Šedivého.[11] Specifickými fenomény u legionářů a Rudolfem Medkem se zabývala Jitka Zabloudilová.  Podrobně zpracované životopisy legionářských generálů a vojenské dějiny zpracovával Jiří Fidler.[12] Monografii o ideovém světě Rudolfa Medka ve vztahu k jeho politické aktivitě zpracovala Katya Kocourek.[13] Československá obec legionářská taktéž iniciovala sérii publikací Českoslovenští legionáři – rodáci a občané okresu… (s názvem dle dané lokality), s příspěvky kolísavé kvality.

Zatímco faktografie a zpracování legií za války bylo podrobně zpracováno na mnoha úrovních, a přesto, že legionáři byli významnou silou v prvním republice, jejich poválečným osudům nebylo věnováno mnoho pozornosti s výjimkou publikace Jana Michla,[14] která je přepracovanou verzí jeho disertační práce.[15] Zde podrobně sleduje poválečné osudy legionářů protagonistů a jejich organizací až téměř k současnosti a rozšiřuje faktografické znalosti v bohatých souvislostech a přehledném kontextu.

Sborník o ruských legiích z kolokvia v roce 2001 sestavil Václav Veber[16] a další editoval Jiří Petráš.[17] Literárními aspekty legionářské tradice, které je v literární vědě věnováno větší množství pozornosti, se zabýval sborník Legie a múzy.[18] Beletrii legionářů byla věnována práce Jiřího Poláčka.[19]

Legionáři z pohledu militarií jsou předmětem amatérského bádání a nadšeneckého obdivu, který je prezentován na několika webových stránkách, jakožto téma, které je v zorném poli malé subkomunity.[20]

Zajímavý pohled zvenčí na roli legionářské literatury předestírá Andrea Orzoff při analýze zakládacího mýtu Československa.[21] Podobně zajímavou studií je práce Nancy M. Wingfield o komemoracích v českých zemích.[22] Vojenskou historií a psychologií se zabýval ze zahraničních autorů John Keegan.[23]

 

[1] VESELÝ, Jindřich. Češi a Slováci v revolučním Rusku 1917-1920. 1. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1954. 235 s., [17] s. obr. příl. Za svobodu lidu; sv. 14.; KVASNIČKA, Ján. Československé legie v rusku 1917- 1920. Bratislava: Slovenská akademie věd, 1963.

[2] PICHLÍK, Karel. Bez legend :zahraniční odboj 1914-1918 : zápas o československý program. Vyd. 1. Praha: Panorama, 1991. 419 s. ISBN 80-7038-217-1.

[3] SAK, Robert. Anabáze: drama československých legionářů v Rusku (1914-1920). Vyd. 1. Jinočany: Nakl. H, 1995, 174 p. ISBN 80-857-8786-5.

[4] FIC, Victor M, Pavel PALEČEK. Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006-2008, v. <1-3>. ISBN 97880871220373.

[5] JAKL, Tomáš et al. Zborov 1917-2007. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2008. ISBN 8072784625.

[6] FIDLER, Jiří. Zborov 1917: malý encyklopedický slovník. Vyd. 1. Brno: Jota, 2003, 282 p. ISBN 80-721-7209-3.

[7] GALANDAUER, Jan. Bitva u Zborova: česká legenda : 2.7.1917. Vyd. 1. Praha: Havran, 2002, 153 s. ISBN 8086515168., GALANDAUER, Jan. O samostatný československý stát 1914-1918. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, 117 s. Pomocné knihy pro žáky a veřejnost. ISBN 80-042-6140-X.

[8] VÁCHA, Dalibor. Život v legiích: Českoslovenští dobrovolci na Rusi 1914-1918. České Budějovice, 2011. Dostupné z: http://theses.cz/id/ul1d9f/. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek.

[9] VÁCHA, Dalibor. „Husité dvacátého století“: Odraz fenoménu husitství v československých legiích v Rusku 1914-1920. Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav, 2010, roč. 59, č. 1. ISSN 0018 2583.

[10] Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav. ISSN 0018 2583.

[11] Např.: ŠEDIVÝ, Ivan. Legionářská republika?: k systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav, 2002, roč. 51, č. 1, s. 158–184. ISSN 0018 2583.

[12] FIDLER,  Jiří. Generálové legionáři, Brno 1999; týž, Zborov 1917. Malý encyklopedický slovník, Brno 2003.

[13] KOCOUREK, Katya. Čechoslovakista Rudolf Medek: politický životopis. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 291 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-204-2326-9.

[14] MICHL, Jan. Legionáři a Československo. 1. české vyd. Praha: Naše vojsko, 2009, 332 s. ISBN 978-80-206-1019-5.

[15] MICHL, Jan. Legionáři a fenomén legionářství v moderní čs. státnosti. Praha, 2008. Disertační práce. FFUK, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ivan Šedivý, Csc. Oponent práce doc. Jan Galandauer, CSc., DrSc.

[16] VEBER, Václav. Československé legie v Rusku: sborník příspěvků z kolokvia 9.5. 2001 v Praze. Praha: Národní knihovna ČR, 2003, 151 s. ISBN 8070504129.

[17] Československé legie a první světová válka: sborník příspěvků z vědecké konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích dne 9. listopadu 2001. Jiří Petráš. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2002, 152 s. ISBN 80-862-6023-2.

[18] SCHREIBEROVÁ, Jarmila et al. Legie a múzy: k historii československých zahraničních vojsk v letech 1914-1920. Vyd. 1. Praha: Památník národního písemnictví, 2008. ISBN 978-808-5085-853.

[19] POLÁČEK, Jiří. Legionářská literatura. In: POLÁČEK, Jiří et al. Průhledy do české literatury 20. století. 1. vyd. Brno: CERM, 2000, 61 – 156. ISBN 80-7204-162-2.

[20] Paměť československých legií. [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://pamet-legii.webgarden.cz/,; Klub přátel pplk. Karla Vašátky: 2. roty, 1. Československého střeleckého pluku [online]. [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.karelvasatko.cz/

[21] ORZOFF, Andrea. Battle for the castle: the myth of Czechoslovakia in Europe, 1914-1948. Paperb. rd. New York: Oxford University Press, 2011. ISBN 01-998-4346-5.

[22] WINGFIELD, Nancy M. Flag wars and stone saints: how the Bohemian lands became Czech. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2007, xviii, 353 p. ISBN 06-740-2582-2.

[23] KEEGAN, John. The face of battle. Repr. Harmondsworth: Penguin, 1983. ISBN 01-400-4897-9.

 

Seznam literatury

 

 

BIMAN, Stanislav. Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Vyd. 1. Editor Jan Křen, Eva Broklová. Praha: Karolinum, 1998, 314 s. ISBN 80-7184-468-0.

ČORNEJ, Petr. Lipanské ozvěny. Vyd. 1. Praha: H, 1995, 203 p. ISBN 80-857-8780-6.

ČINÁTL, Kamil. Dějiny a vyprávění: Palackého Dějiny jako zdroj historické obraznosti národa. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011, 384 s., [24] s. obr. příl. Historické myšlení (Argo), sv. 55.
ISBN 978-802-5703-908.

FIC, Victor M., Pavel PALEČEK. Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. Praha: Academia, 2006-2008. ISBN 97880871220373.

FIDLER, Jiří. Generálové legionáři. Vyd. 1. Brno: Books, 1999, 356 p. ISBN 80-724-2043-7.

FIDLER, Jiří. Zborov 1917: malý encyklopedický slovník. Vyd. 1. Brno: Jota, 2003, 282 p. ISBN 80-721-7209-3.

FRYŠČOK, Miloslav Alexej. Legionáři, car a rudá vlajka. 1. vyd. Brno: Ryšavý, 1998, 238 s. ISBN 8086137074.

GALANDAUER, Jan. Bitva u Zborova: česká legenda : 2.7.1917. Vyd. 1. Praha: Havran, 2002, 153 s. ISBN 8086515168.

GALANDAUER, Jan. 6.7. 1915 – pomník Mistra Jana Husa: český symbol ze žuly a bronzu. Vyd. 1. Praha: Havran, 2008, 162 s. Dny, které tvořily české dějiny, sv. 17. ISBN 978-808-
6515-816.

HAVELKA, Miloš. Dějiny a smysl: obsahy, akcenty a posuny „české otázky“, 1895-1989. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2001, 203 p. ISBN 80-710-6424-6.

JAKL, Tomáš et al. Zborov 1917-2007. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2008. ISBN 8072784625.

KOCOUREK, Katya. Čechoslovakista Rudolf Medek: politický životopis. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 291 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-204-2326-9.

KŘÍŽEK, Jaroslav. Němci, Lenin a čs. legie. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1997, 110 s. ISBN 80-702-1230-6.

MICHL, Jan. Legionáři a Československo. 1. české vyd. Praha: Naše vojsko, 2009, 332 s., [20] s. obr. příl. ISBN 978-80-206-1019-5.

NOVOTNÝ, Robert a Petr ŠÁMAL. Zrození mýtu: dva životy husitské epochy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2011, 499 s. Historická paměť, sv. 22. ISBN 978-807-4320-996.

ORZOFF, Andrea. Battle for the castle: the myth of Czechoslovakia in Europe, 1914-1948. Paperb. rd. New York: Oxford University Press, 2011. ISBN 01-998-4346-5.

PICHLÍK, Karel. Bez legend: Zahraniční odboj 1914-1918. Praha: Panorama, 1991.

RAK, Jiří. Bývali Čechové –: české historické mýty a stereotypy. Vyd. 1. Praha: H, 1994, 148 p. ISBN 80-857-8773-3.

SAK, Robert. Anabáze: drama československých legionářů v Rusku (1914-1920). Vyd. 1. Jinočany: Nakl. H, 1995, 174 p. ISBN 80-857-8786-5.

SVOBODA, Zbyšek a Jaroslav ROUŠAR. Legionářská tradice. Praha: Vydala Československá obec legionářská ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR v redakci Impuls,
c1994, 31 s. ISBN 80-854-6970-7.

ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a velká válka 1914-1918. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001, 492 s. ISBN 807106274x.

WINGFIELD, Nancy M. Flag wars and stone saints: how the Bohemian lands became Czech. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2007, xviii, 353 p. ISBN 06-740-2582-2.
Památce Dr. Josefa Kudely, květen 1946. Brno: Státní gymnasium Dr. Josefa Kudely v Brně,  1946, 96 s.

 

Sborníky:

ŘEPA, Milan et al. 19. století v nás: modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly. Praha: Nakladatelství Historický ústav, 2008, 589 p. ISBN 978-807-2861-392.

Československé legie a první světová válka: sborník příspěvků z vědecké konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích dne 9. listopadu 2001. České Budějovice:
Jihočeské muzeum, 2002, 152 s. ISBN 80-862-6023-2.

Československé legie v Rusku: sborník příspěvků z kolokvia 9.5.2001 v Praze. 1. vyd. Editor Václav Veber. Praha: Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, 2003, 153 s. Publikace
Slovanské knihovny. ISBN 80-705-0412-9.

ŠUBRT, Jiří et al. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Vyd. 1. Kolín: Vysoká škola politických a společenských věd, 2010, 136 p. ISBN 978-808-6879-
253.

 

Články:

 

ČORNEJ, Petr. Boží bojovníci: Dva vzorce husitského mýtu. Dějiny a současnost: Kulturně historická revue [online]. roč. 30, č. 9, s. 14-16 [cit. 2014-06-10]. Dostupné z:
http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/9/bozi-bojovnici-/.

ČORNEJOVÁ, Ivana. Zapalte kacířské bludy: Mýtus na téma „temno“. Dějiny a současnost: historicko-vlastivědná revue Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých
znalostí a ministerstva školství a kultury. Praha: Lidové noviny, 2008, roč. 30, č. 11, s. 14-17.

GALANDAUER, Jan. Československé legie a jejich komemorace. In: GEBHART, Jan a Ivan  ŠEDIVÝ. Česká společnost za velkých válek 20. století: pokus o komparaci. Vyd. 1. Praha:
Karolinum, 2003, 293- 312. ISBN 8024607425.

GALANDAUER, Jan. Zborovská bitva v české historické paměti. In: Zborov 1917-1997. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1997, 48 – 65. ISBN 8086049094.

GALANDAUER, Jan. Čeští vojáci ve velké válce a vzájemný obraz Čechů a českých Němců. In: BIMAN, Stanislav. Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20.
století. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998, 76 – 92. ISBN 80-7184-464-0.

GALANDAUER, Jan. Husův národ a most Františka Ferdinanda. In: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády České republiky. Praha: Vojenský historický ústav,
1995, 44, č. 4, s. 3-20. ISSN 0018-2583.

GALANDAUER, Jan. O struktuře české historické paměti: Zamyšlení nad vzpomínkou čes. vojáka a zajatce. HaV. 1996, č. 1, 132 – 136.

GALANDAUER, Jan. Čechoslovakismus v proměnách času: Od národotvorné tendence k integrační ideologii. Historie a vojenství / Vojenský historický ústav. Praha: Historický ústav
Armády ČR, 1998, roč. 47, č. 2, s. 33–52. ISSN 0018-2583.

GALANDAUER, Jan. Povstaňte, až bude třeba!: Mýtus bitvy u Zborova. Dějiny a současnost: historicko-vlastivědná revue Československé společnosti pro šíření politických a
vědeckých znalostí a ministerstva školství a kultury [online]. Praha: Lidové noviny, 2008, roč. 30, č. 1 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/1/povstanteaz-
bude-treba-/

GALANDAUER, Jan. Legie – vznik a tradice. In: Českoslovenští legionáři z okresu Benešov. Benešov: Muzeum okresu Benešov 41, 2001, s. 25-51.

HÁJKOVÁ, Dagmara. Role propagandy ve válečných aktivitách T. G. Masaryka od vypuknutí války do ledna 1917. Historie a vojenství / Vojenský historický ústav. 2000, roč. 49,
č. 1, s. 14–37. ISSN 0018-2583.

HOJDA, Zdeněk. Jak slaví národ Husův: Jan Hus jako české jubileum. Dějiny a současnost: Kulturně historická revue [online]. Praha: Lidové noviny, 2008, roč. 30, č. 8, s. 41-43 [cit.
2014-05-26]. Dostupné z: http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2008/8/jak-slavi-narod-husuv-/

HROCH, Miroslav. Historické vědomí a potíže s jeho výzkumem dnes a nyní. In: ŠUBRT, Jiří. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Vyd. 1. Kolín:
Vysoká škola politických a společenských věd, 2010. ISBN 9788086879253.

KLÍPA, Bohumír. Československá legie v Itálii. Historie a vojenství: časopis Historického ústavu Armády České republiky. Praha: Historický ústav Armády ČR, 1993, roč. 42, č. 1, 17–
97. ISSN 0018-2583.

KLÍPA, Bohumír. Mezinárodní ohlas Zborova a jeho vliv na legionářské hnutí v Itálii. In: Zborov 1917-1997. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1997, s. 29-37.
ISBN 8086049094.

KOŘALKA, Jiří. Putování českých ctitelů Jana Husa do Kostnice v letech 1829-1868. In: Husitský Tábor: sborník Husitského muzea. Tábor: Husitské muzeum, 15, 2006, s. 73-119.

KUDELA, Ivan. PhDr. Josef Kudela (1886-1942) a první československý odboj. Historie a vojenství. Vojenský historický ústav, 2003, roč. 52, č. 1, s. 156-173. ISSN 0018-2583.

MICHL, Jan. Kult sebevraha-hrdiny plukovníka Švece. In: RANDÁK, Jan, ed. a Petr KOURA. Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století: výběr z příspěvků
stejnojmenné konference pořádané ve dnech 25.-27. října 2006. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. Bod (Dokořán). ISBN 9788073082291.

MICHL, Jan. Kult sebevraha-hrdiny plukovníka Švece. In: Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století: výběr z příspěvků stejnojmenné konference pořádané ve
dnech 25.-27. října 2006. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 162 – 173. Bod (Dokořán). ISBN 9788073082291.

MICHL, Jan. Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a vojenství / Vojenský historický ústav. 2007, roč. 56, č. 4, s. 4-23. ISSN 0018-2583.

NÁLEVKA, Vladimír. Dějinná tradice a československé legie v Rusku. In: Československé legie v Rusku: sborník příspěvků z kolokvia 9.5.2001 v Praze. 1. vyd. Praha: Národní
knihovna ČR – Slovanská knihovna, 2003. Publikace Slovanské knihovny. ISBN 80-7050- 412-9.

PACES, Cynthia J. Religious Heroes for a Secular State: Commemorating Jan Hus and Saint Wenceslas in 1920s Czechoslovakia. In: BUCUR, Maria a Nancy M WINGFIELD. Staging
the past: the politics of commemoration in Habsburg Central Europe, 1848 to the present. West Lafayette, In: Purdue University Press, c2001, 209 – 236. ISBN 1557531617.

PAVLÍČEK, Tomáš. Mezi mlčením, odmítáním a proměnami interpretací: k reflexi husitství (nejen) za druhé republiky. In: NOVOTNÝ, Robert a Petr ŠÁMAL. Zrození mýtu: dva životy
husitské epochy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2011, 373 – 386. Historická paměť, sv. 22. ISBN 9788074320996.

PETRÁŇ, Josef. Na téma mýtu Bílé hory. In: KVAČEK, Robert, Jindřich DEJMEK a Josef HANZAL. České země a Československo v Evropě XIX. a XX. století: sborník prací k 65.
narozeninám prof. dr. Roberta Kvačka. 1. vyd. Praha: Historický ústav AV ČR, 1997, s. 141-. ISBN 8085268612.

RAK, J. Zrod novodobé husitské tradice. In: Husitský Tábor: sborník Husitského muzea. 1979, 97–106. ISSN 0231-6080.

RAK, Jiří. Paradoxy zrodu moderních husitských tradic. In: Jan Žižka z Trocnova a husitské vojenství v evropských dějinách: VI. mezinárodní husitologické sympozium, Tábor 12.-14.
října 2004. Ústí nad Labem: Albis International, 2007, s. 727-742. Husitský Tábor, suppl. 3. ISBN 9788086971308.

RANDÁK, Jan. Historické mýty – vymezení symbolických útvarů. In: Česko-slovenská historická ročenka. Brno : Masarykova univerzita, 2008, s. 19-26. ISSN 1214-8334.
SAKAŘ, Vladimír. Církev československá husitská a husitství: (Příspěvek k problému). In: Husitský Tábor: sborník Husitského muzea. Tábor: Husitské muzeum v Táboře, 12, 1999, s.
55-61. ISSN 0231-6080.

SCHREIBEROVÁ, Jarmila et al. Legie a múzy: k historii československých zahraničních vojsk v letech 1914-1920. Vyd. 1. Praha: Památník národního písemnictví, 2008. 40. ISBN
978-808-5085-853.

SKLENÁŘ, Vavřinec. Ruské železnice a jejich význam pro čs. vojsko na Rusi. In: Československé legie v Rusku: sborník příspěvků z kolokvia 9.5.2001 v Praze. 1. vyd. Praha:
Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, 2003. Publikace Slovanské knihovny. ISBN 80- 7050-412-9.

SLÁDEK, Miloš. Obrazoborectví v Čechách (zejména v letech 1918-1921). Posel z Budče: List poutníků na staroslavnou Budeč. Kladno: Referát kultury Okresního úřadu Kladno, 1996,
č. 11, s. 3-8.

STRAKA, Karel. Památník osvobození (1929-1939) a jeho předchůdci. Historie a vojenství. 2009, roč. 58, č. 3, s. 32-64. ISSN 0018-2583.

ŠEDIVÝ, Ivan. Legionářská republika?: k systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a vojenství / Vojenský historický ústav. 2002, roč. 51, č. 1,
s. 158–184. ISSN 0018-2583.

ŠEDIVÝ, Ivan. T. G. Masaryk: zrozen k mýtu: „Chudý chlapec, který se proslavil“. Dějiny a současnost: historicko-vlastivědná revue Československé společnosti pro šíření politických a
vědeckých znalostí a ministerstva školství a kultury. Praha: Lidové noviny, 2007, roč. 29, č. 1, s. 14-16.

ŠEDIVÝ, Ivan. Zeď mezi odbojem domácím a zahraničním: (z legionářských sporů o odbojové zásluhy). Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. 1998, roč.
47, č. 6, s. 84–93. ISSN 0018-2583.

ŠIMA, Karel. Národní slavnosti šedesátých let 19. století jako performativní akty konstruování národní identity. Český časopis historický. Praha: Historický ústav AV ČR,
2006, roč. 104, č. 1, s. 81-110.

VÁCHA a Dalibor VÁCHA. Výstavba moderního československého mýtu. Legionáři a legionářská literatura jako jeden z jeho základních kamenů. In: BLÜMLOVÁ, Dagmar. Čas
optimismu a ctižádostivých nadějí: prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvním desetiletí samostatného státu, 1918-1929. České Budějovice: Společnost pro kulturní dějiny,
2009, s. 357-378. Jihočeský sborník historický, 1. ISBN 8090444601.

VÁCHA, Dalibor. Čechoslováci v Dobrudži: Sonda do každodenního života a vnímání vojáků na polozapomenuté frontě první světové války. Slovanský přehled. 2010, roč. 96, č. 1-
2, s. 217-240.

VÁCHA, Dalibor. „Husité dvacátého století“: Odraz fenoménu husitství v československých legiích v Rusku 1914-1920. Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu.
Praha: Vojenský historický ústav, 2010, roč. 59, č. 1. ISSN 0018-2583.

VÁCHA, Dalibor. Těplušky a ešelony: Českoslovenští legionáři na cestě napříč Ruskem. Soudobé dějiny. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2008, roč. 15, č. 3-4, s. 607-638.

VALIŠ, Zdeněk. Osobnosti prvního a druhého československého odboje: (1914-1918 a 1938- 1945). In: GEBHART, Jan a Ivan ŠEDIVÝ. Česká společnost za velkých válek 20. století:
pokus o komparaci. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2003, 137- 241. ISBN 8024607425.

ZABLOUDILOVÁ, Jitka. Obraz boje u Zborova v české próze, poezii a divadle. In: Zborov 1917-1997. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1997, 79- 99. ISBN
8086049094.

 

 

Akademické práce:

KOTRBA, Martin. Reflexe legií v dramatické a povídkové tvorbě [online]. Brno, 2007 [cit. 2013-10-20]. 70 l. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/79793/pedf_m/. Diplomová práce.
Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Poláček.

MICHL, Jan. Legionáři a fenomén legionářství v moderní čs. státnosti. Praha, 2008. Disertační práce. FFUK, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ivan Šedivý, Csc.
Oponent práce doc. Jan Galandauer, CSc., DrSc.

MIŽENKO, Milan. Druhý život bitvy na Vítkově: Příspěvek k formování kulturní identity v české společnosti druhé poloviny devatenáctého století. Praha, 2013. Bakalářská práce.
Fakulta humanitních studií, Universita Karlova. Vedoucí práce Jan Tuček.

OCZADLÁ, Johana. Plukovník Švec – jeho život a zásluhy [online]. Brno, 2007 [cit. 2013-10- 17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/80122/pedf_m. Diplomová práce. KHist PdF MU.
Vedoucí práce František Čapka.

POHORECKÝ, Vladimír. Život a dílo novináře Václava Chába. Praha, 2010. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88618/. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd.
Vedoucí práce Barbara Köpplová.

ŠIMA, Karel. Kultura českých národních festivit v 60.-80. letech 19. století. Praha, 2009. Disertační práce. Universita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Miloš Havelka.

VÁCHA, Dalibor. Život v legiích: Českoslovenští dobrovolci na Rusi 1914-1918. České Budějovice, 2011. Dostupné z: http://theses.cz/id/ul1d9f/. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek